Psychoterapie je jeden obor, jedna teoretická disciplína s mnoha vnitřními proudy či směry. Je to klinická vědní disciplína zkoumající psychické procesy člověka a jejich poruchy, zejména možnosti a způsoby jejich ovlivnění – tedy léčbu psychologickými prostředky.

V praxi jde o samostatný obor: diagnostické a léčebné postupy pro systematické a plánované léčení a prevenci psychicky, psychosociálně nebo psychosomaticky podmíněných poruch chování, chorobných stavů a narušených vývojových potřeb pomocí vědecky podložených, speciálním vzděláním osvojených psychoterapeutických metod (tedy léčbou – prostředky komunikační a vztahové povahy).

Cílem psychoterapie je především zeslabit nebo odstranit existující symptomy, vyléčit či zmírnit psychické chorobné stavy a utrpení, pomáhat v životních krizích, měnit narušené způsoby chování a postoje či podporovat osobní rozvoj a zdraví (s využitím definice Evropské asociace pro psychoterapii a základních českých odborných prací Kratochvíla, 2012 a Vymětala, 2004, 2010).

Současně je oborem interdisciplinárním, kvalifikovaně uplatňovaným v dalších oborech.

Formální praktické kompetence toho, kdo psychoterapeutické vzdělání uplatňuje v praxi, se musí řídit zákonnými úpravami v ČR a stupněm jeho kvalifikace v psychoterapii.

201804_Pole uplatneni psychoterapeuticke kvalifikace_material k vedecke schuzi 20180427.pdf