V listopadu 2024 jsme předali sedmi psychoterapeutickým výcvikovým institutům certifikáty osvědčující, že jejich výcvik odpovídá standardům ČAP pro kvalifikaci psychoterapeuta, a absolvent certifikovaného výcviku je při splnění podmínek pregraduálního vzdělání plně kompetentní pro samostatný výkon povolání psychoterapeuta podle standardů Evropské asociace pro psychoterapii (EAP). Certifikace jsou udělovány na 7 let.

Certifikáty institutům (setkání se nezúčastnili zástupci všech)

• Mansio,
• GI,
• Anima,
• Instep,
• IVGT,
• Skálův institut a
• výcvik Vážka

předal předseda odborné rady Honza Hesoun a člen odborné rady pověřený agendou certifikací výcviků Pavel Vítek. Zástupci institutů – jak je již tradicí – představili svůj výcvik.

Odpolední část programu vedl Aleš Fürst, který se zaměřil na téma problematických účastníků výcviků a ukončování smluv s nimi.

Návazná diskuse se týkala změn, které přinesla zvláštní valná hromada, když zrušila nutnost splňovat pregraduální vzdělávání určitého typu pro členství v ČAP. Účastníci debatovali, zda by ČAP měla být místem pro další nabídku tohoto vzdělání. Diskutovalo se také o tom, zda panuje shoda na obecnějším základu vzdělání, které psychoterapeut potřebuje, a jaký je význam setkání se s klinickým stavem.

Na základě diskusí vzešly následující závěry a návrhy:

Bylo by vhodné provést průzkum mezi instituty ohledně požadovaného vzdělání jejich frekventantů a jejich znalostní báze, zejména s ohledem na teorii (psychopatologie, farmakologie atd.). Ne obecná doporučení pro všechny instituty, výcviky a frekventanty, ale individualizovat požadavky na teoretické znalosti frekventantů výcviků dle potřeb daného psychoterapeutického přístupu.

Možná otázka do dotazníku: Jaké obecné psychoterapeutické teoretické vzdělání pro frekventanty svých výcviků (nebo zájemce) poptáváte od ČAP nebo jiných institutů? (Považujete je za nezbytné pro frekventanty svých výcviků, oni je nemají z pregraduálního vzdělání a vy je do svých výcviků nezařazujete.)

Zjistit, jaká témata jednotlivé instituty a výcviky nabízejí a jak by mohly obohatit ostatní.

Možná otázka do dotazníku: Jaké teoretické vzdělávání pro frekventanty PT výcviků (nebo zájemce) můžete nabídnout zájemcům z jiných PT výcviků?

Návrh na pořádání workshopů na tato témata.

Bylo navrženo, aby Pracovní skupina pro vzdělávání tyto aktivity zastřešovala nebo koordinovala.

Honza Hesoun
předseda odborné rady

Ministerská Pracovní skupina k zajištění dostupnosti psychoterapie, psychoterapeutických a psychosociálních intervencí pod vedením D. Krejcara připravila návrh vázané živnosti, který není v souladu s dlouhodobou filosofií ČAP. Na MPO jsme proto poslali náš komentář a návrh na úpravu tohoto návrhu.

Zde naleznete původní návrh úravy vázané živnosti, který NENÍ v souladu s dlouhodobými postoji ČAP:

Název:

Poskytování služeb v oblasti

- psychologického poradenství a diagnostiky

- psychoterapeutického poradenství

1. Vymezení obsahu činnosti části psychoterapeutické poradenství

Komplexní, záměrná a plánovaná poradenská činnost uplatňující psychoterapeutické znalosti a dovednosti formou konzultací určených jednotlivcům, párům a rodinám.  Jedná se o komplex činností, složených z vícero nebo i všech následujících činností směřujících k překonávání osobních problémů jedince a psychických stavů osobní nepohody z nich vzniklých, k řešení vztahových problémů, řešení krize hodnot, budování sebedůvěry, zvládání změn v životě a náročných životních událostí, zvyšování míry vnímavosti, citlivosti a porozumění lidem, podpoře a posilování sebepřijetí a sebevědomí, prevenci syndromu vyhoření, zvládání stresu a zvyšování odolnosti vůči němu. Její součástí je vedení dokumentace realizovaných konzultací. Předmětem živnosti není činnost lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb a nesmí tyto činnosti ani nahrazovat. 

1. Požadovaná odborná způsobilost pro část psychoterapeutické poradenství

1) Vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu1 v psychologii, adiktologii, ergoterapii, sociální práci, speciální pedagogice, ošetřovatelství, všeobecném lékařství, fyzioterapii, porodní asistenci, psychoterapii, arteterapii, supervizi, sociální pedagogice, andragogice, pedagogice nebo teologii a

2) Absolvování komplexního psychoterapeutického vzdělávacího programu uvedeného v seznamu schválených programů vedeným Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví2 a

3) 4 týdny3 praxe v oboru psychologie, adiktologie, ergoterapie, sociální práce, speciální pedagogika, ošetřovatelství, všeobecné lékařství, fyzioterapie, porodní asistentka, psychoterapie, arteterapie, supervize, sociální pedagogika, andragogika, pedagogika nebo teologie u poskytovatele služeb osobám se závažnými psychickými poruchami4 a

4) 1 rok5 praxe v oboru psychologie, adiktologie, ergoterapie, sociální práce, speciální pedagogika, ošetřovatelství, všeobecné lékařství, fyzioterapie, porodní asistentka, psychoterapie, arteterapie, supervize, sociální pedagogika, andragogika, pedagogika nebo teologie u poskytovatele zdravotní nebo sociální služby.

1 Do poznámky (sloupec3): za splnění této podmínky se považuje i kombinace různých studijních programů bakalářského a magisterského studia uvedeného zaměření

2 Do poznámky (sloupec3): Seznam schválených programů je k dispozici na:https://www.ipvz.cz/Media/Pracovi%C5%A1t%C4%9B/Katedry/Klinick%C3%A1%20psychologie/seznam%20schv%C3%A1len%C3%BDch%20psychoterapeutick%C3%BDch%20v%C3%BDcvik%C5%AF.xlsx

3 týdnem se rozumí počet hodin odpovídající stanovené týdenní pracovní době

4 tedy diagnostické okruhy: psychotické poruchy, afektivní poruchy, závažné poruchy osobnosti, poruchy příjmu potravy, posttraumatická porucha a těžká OCD (obsedantně-kompulzivní porucha) 

5 rozumí se výkon praxe v rozsahu odpovídajícímu pracovnímu úvazku ve výši 1,00 po dobu 12 měsíců 

V příloze nalezete vyjádření ČAP a návrh na změnu této úpravy.

2023_Vyjádření ČAP_MPO.pdf

2_2023 CAP pro MPO - navrh uprav v návrhu živnosti psychoterapeutické poradenství.pdf

V České republice v současnosti chybí legislativní úprava vymezující psychoterapii jako samostatný obor mimo zdravotnictví a to přináší nejrůznější dopady na organizace i jednotlivce, kteří poskytují psychoterapii mimo zdravotnictví.

Práce se nejprve pokouší o přehledné shrnutí a představení aktuálního postavení psychoterapie v ČR i zahraničí v teoretické části. Následně představuje problematiku legislativního rámce pro výkon psychoterapie. Dalším cílem jsou zjištění, jak může ovlivnit toto legislativní vakuum běžnou praxi psychoterapeutů a jaký má dopad na zájemce o psychoterapii, která jsou doplněna informacemi z terénu. Na jednotlivých příkladech je demonstrována praxe poskytovatelů psychoterapie.

Více zde: Psychoterapie mimo zdravotnictví

Rada ČMPS sleduje současná vyjádření ohledně poskytování psychoterapie v rámci zdravotnického systému a mimo něj. Zaznamenali jsme vyjádření Asociace klinických psychologů z 11. 11. 2020 a České psychoterapeutické společnosti JEP z 6. 11. 2020, která sdružuje psychoterapeuty působící včeském zdravotnictví. Podle nich není možné psychoterapii poskytovat jinak než v rámci zdravotního systému. Proti tomuto stanovisku se vyjádřil např. předseda České společnost kognitivně behaviorální terapie dr. Možný a dlouhodobě se proti tomuto pojetí vymezuje Česká asociace pro psychoterapii (https://czap.cz).

Považujeme za potřebné vyjádřit své přesvědčení, že psychoterapii jako činnost nelze omezit na systém zdravotnictví a že fakticky tomu tak není a nikdy nebylo. Více zde

Vážený pane ministře,

s potěšením jsme zaznamenali úsilí MZ ČR a vlády řešit situaci s dostatečným poskytováním psychoterapeutické péče ve vztahu k současnému stavu epidemie.

Na druhou stranu jsme však jako odborná společnost znepokojeni možností zneužití této situace k prosazování nesystémových změn do oblasti péče o duševní zdraví. Příkladem takového nebezpečí je dopis zaslaný bývalému ministrovi zdravotnictví prof. Prymulovi (https://czap.cz/o-nas/zpravy-z-cap/374-dopis-ministru-zdravotnictvi-a-zadost-o-vyjimku-pro-psychoterapeuty).

Jsme přesvědčeni, že ani v současné složité situaci, nelze v českém právním rámci rezignovat na řádné postupy. Česká psychoterapeutická společnost ČLS JEP (dále ČPtS) společně s Asociací klinických psychologů a Českou psychiatrickou společností vytvořila v posledních desetiletích pravidla pro aplikaci psychoterapie ve zdravotnictví. Návrh uvedený v dopise by byl s nimi v rozporu. Stejně tak i nelze rezignovat na právní rámec výkonu psychoterapie. Dle současné legislativy mohou psychoterapii vykonávat jasně definované skupiny zdravotnických pracovníků. Legálně ji tedy nelze provádět jako OSVČ dleŽivnostenského zákona. Situace je o to složitější, protože poskytování psychoterapie se někdy terminologicky skrývá pod názvem „psychosociální intervence“.

20200611_CPS_Dopis MZ_20201106.pdf

Prezidium profesní odborné společnosti “Asociace klinických psychologů ČR” (AKP ČR) reaguje na rozhodnutí vyplývající z mimořádného jednání Rady vlády pro duševní zdraví vydané formou tiskové zprávy ze dne 4. 11. 2020 týkající se mimo jiné posílení krizové pomoci a zajištění dostupné psychosociální podpory pro občany, kteří ji potřebují. 

Návrh hovoří o přímé podpoře poskytovatelů psychoterapie - OSVČ podnikajících na živnostenský list. AKP ČR si je vědoma zvýšené psychické zátěže, které společnost čelí v současné obtížné situaci. Zároveň je však přesvědčena, že ani takto obtížná situace nemůže být důvodem k rezignaci na právní rámec poskytování psychoterapie v ČR zajišťující i bezpečí pacienta. Tento rámec jasně říká, že psychoterapie je zdravotní péčí a tu mohou nabízet pouze poskytovatelé zdravotní péče - kliničtí psychologové, psychiatři a lékaři klinických oborů s úspěšně ukončeným specializačním vzděláním v základním oboru a následně příslušnou zkouškou v oboru psychoterapie. Poskytování psychoterapie v rámci živnostenského zákona žádnou legislativní oporu nemá.

AKP ČR považuje podporu duševního zdraví veřejnosti prostřednictvím přímé finanční podpory poskytovatelů, kteří na živnostenský list nabízejí “psychoterapii”, za opatření nesystémové a právně krajně problematické, které naopak prostor péče o duševní zdraví pro občany znepřehledňuje. 

Místo dobře míněné podpory potřebných hrozí jejich poškození. V naprosté většině totiž podpoření poskytovatelé psychosociálních služeb působící v režimu živnostenského zákona neabsolvovali náročnou zdravotnickou předatestační přípravu, nemají dostatek zkušeností s prací s klientelou se závažnou klinickou problematikou, ani vymezené podmínky, v nichž by bylo možno takovou péči bezpečně poskytovat.

Z návrhu Rady vlády totiž není jasné: 

za 1, jaká vzdělanostní kritéria musí podpoření poskytovatelé psychosociální služby splňovat a jak budou ověřována; 

za 2, jakým způsobem bude probíhat rozdělení žadatelů o pomoc a kdo o něm bude rozhodovat. 

Za systémové řešení zde diskutovaného tématu považujeme zejména zprůchodnění psychoterapeutického vzdělání pro psychiatry a další lékaře, rozšíření sítě klinicko psychologických pracovišť a v neposlední řadě také posílení možnosti poskytovat krizovou intervenci a psychoterapii v nouzovém stavu formou distanční péče hrazenou zdravotními pojišťovnami za stejných finančních podmínek jako péči prezenční.

Dlouhodobě usilujeme o upevnění a respektování pravidla, že ve zdravotnictví je jako zdravotní péče poskytována psychoterapie a mimo zdravotnictví se obdobná činnost nazývá odlišně (např. psychoterapeutické poradenství). Kliničtí psychologové, členové AKP ČR, stejně jako na jaře při “1. vlně” řešení pandemie COVID-19, aktivně spolupracují s telefonickou linkou 1212, potažmo se službou SPIS, při řešení závažných krizových telefonátů a operativně přijímají do péče akutní pacienty v krizi, včetně zdravotníků. 

AKP ČR dlouhodobě podporuje zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Jednoznačně ale preferujeme systémové, výše nabízené řešení. V kontextu nouzového stavu jsme připraveni podpořit aktivitu Unie psychologických asociací ČR (zde) za předpokladu, že bude zajištěno pro pacienta či klienta zpřehledňující odlišení psychoterapie jako zdravotní péče od podobných činností mimo tento rámec a že bude pro občany zajištěna úplná informovanost o vzdělání a podmínkách státem podpořených poskytovatelů např. psychoterapeutického poradenství. 

Mgr. Hana Jahnová, prezidentka

202001_specializacni vzdelavani Příloha-č.-65-VP-Psychoterapie.pdf

Hlavním posláním naší asociace je napomoci ukotvení profese psychoterapeuta v českém legislativním rámci. Kvalifikovaným odhadem jsou v dotyku s psychoterapií stovky tisíc obyvatel ČR. Ve vyspělých státech jde zhruba o 3 až 4 procenta populace.

Pouze adiktologickými službami ročně projde přibližně 50 000 pacientů s diagnózou závislosti, manželskými a partnerskými poradnami 45 000 klientů ročně. Pro tyto profesionály, stejně jako pro mnohé další ve školství, sociálních službách a zdravotních službách zaměřených na duševní zdraví, je psychoterapie hlavním pracovním nástrojem. Desítky tisíc dalších klientů navštěvují psychoterapeuty v soukromém sektoru.

Psychoterapie se tedy pohybuje na pomezí nejrůznějších rezortů. Za posledních 50 let proběhlo velké množství výzkumů, které dokládají její efektivitu a smysluplnost. Například u depresí lehčího typu je psychoterapie doložitelně účinnější než farmakoterapie. A s úctou
k potřebné farmakoterapii – vedlejší účinky a nadužívání psychofarmakoterapeutických léčiv jsou rozsáhle studovány.

Bez psychoterapie by neexistovaly komunity pro léčbu závislostí, značná část poradenských pracovníků ve školství má psychoterapeutické vzdělání a mnozí sociální pracovníci pracují psychoterapeuticky v nejrůznějších službách. Usilujeme o to, aby svoji práci mohli nazývat psychoterapií, tak jako v mnoha státech EU.

Současná dostupnost psychoterapie je extrémně nízká. Čekací doby ve zdravotnických zařízeních jsou mnohaměsíční. Jsme naprosto přesvědčeni na základě svých klinických zkušeností a

rozsáhlých výzkumů, že psychoterapie může přinést značnou úlevu a užitek mnoha strádajícím, kteří se k ní ale dostávají obtížně nebo vůbec.

201911_CAP_Dopis Mgr. Vojtěchovi.pdf

Jako účastník jednoho z psychoterapeutických výcviků vnímám, že problém právního zakotvení se stalfigurou, která s velkou silou a energií opanovala scénu současné české psychoterapie.

Jako psychoterapeutického laika mě velmi zajímá, o jakém nevysloveném pozadí tato figura vypovídá.

Celý problém mě ale zajímá daleko více profesně, protože se jako právník a zároveň absolvent nelékař- ského zdravotnického oboru pohybuji v oblasti zdravotnictví a zdá se, že právě do těchto vod (právo a zdravotnictví) celá psychoterapie nyní míří.

Proto bych se rád podělil o některé myšlenky k tématu právního postavení psychoterapie, a to se sna- hou a vírou, že výsledek našich snah nemá být určen vítězstvím té či oné právní teorie či zájmové skupi- ny, ale má být dobrým řešením pro ty, jimž by psychoterapie mohla přinést užitek.

Pokračovat na zdroj

Od roku 2012 běží v České republice spor o psychoterapii, v němž jedna strana hájí vyhrazení psychoterapie jako ryze zdravotnický úkon, který nemá být nabízen mimo zdravotnictví bez ohledu na kvalifikaci těch, kdož jí nabízejí a druhá strana hájí psychoterapii jako samostatnou, tzv. nadresortní profesi, která má být z rukou kvalifikovaných odborníků dostupná i mimo zdravotnictví.

Od samých začátků sporu se na straně zastánců nezdravotnické, tj. nadresortní psychoterapie angaţují profesní organizace z oboru sociální práce: prvně Asociace manţelských a rodinných poradců ČR, kteří ve velké míře působí právě v sociálních službách, ale také Asociace poskytovatelů sociálních sluţeb ČR prostřednictvím své Pracovní skupiny pro psychoterapii v sociálních službách, která v květnu 2018 vydala Výzvu „4P“ k legalizaci psychoterapie v sociálních službách (APSS 2018).

Již v počátcích sporu se argumentace ustálila v rovině pozitivně-právních argumentů podávaných oběma stranami, coţ však nepřineslo v řešení sporu velký posun. Nakolik studium Etiky v sociální práci připravuje studenta na řešení etických dilemat a nakolik mu dává příleţitost nahlédnout za (či nad) tuto pozitivně-právní rovinu argumentů, když ho seznamuje mj. s přirozeným zákonem a přirozenými právy, zdá se být smysluplné využít tuto příležitost také pro reflexi sporu, který se sociální práce také zásadně týká.

Hlavním účelem práce tedy je prozkoumat právo na psychoterapii, a to s cílem zjistit, zda lze toto právo považovat za právo přirozené a pokud ano, zjistit také, jaké povinnosti se s tímto právem pojí. Pak by bylo možné přidržet se těchto zjištění při úvahách nad moţným řešením sporu tak, aby bylo toto řešení etické. Proto také v závěru této reflexe srovnáme aktuální stav řešení sporu s našimi závěry.

2019DP_Blahova_pravo_na_psychoterapii.pdf