Zemřel profesor Stanislav Kratochvíl, který byl pro celou generaci psychoterapeutů bránou do naší profese.

Děkujeme Marii Pečené za vzpomínku na tuto výjimečnou postavu.

Výbor ČAP

JAK SE POZNÁ VELIKÁN

Píše se rok 1980.

S velkou zvědavostí přijíždím do Kroměříže na kurz hypnózy. Kolem mne prosviští na kole Ukrajina rozesmátý muž, který něco říká. Není mu rozumět, jeho tempo řeči je stejně rychlé jako ujíždějící kolo. Ano, je to pozdější slavný profesor PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc.

Troufám si říci, že tento kurz rozhodl o mém budoucím odborném směřování. Byla to vstupenka do světa psychologie a psychoterapie v praxi. Vpečetění hluboko vryté a nesmazatelné. Zažívala jsem velmi intenzivně člověka, který svým jednáním a vystupováním naplňoval mé představy o zralém a vyváženém vztahu ke svým kolegům i studentům. S lehkostí a jakousi samozřejmostí nabízel dosud nové teorie a poznatky a hned je aplikoval do praxe. Vybízel k aktivitě a ctil tempo každého z nás s respektem k individualitě. Jeho energie a tvořivost byla strhující. Uměl připoutat pozornost a brzy získal důvěru, která otevírala kreativitu, odvahu i soustředěnost. Uměl pracovat s dynamikou a pomohl nám vytvořit atmosféru, kde byla pravidla a řád a zároveň hodně humoru a smíchu.

Vše, co dokázala  psychoterapie v té době nabídnout,  se promítalo do naší společné práce. Zažila jsem autentickou, bohatou sebezkušenost na mnoha úrovních. Zároveň tyto poklady přicházely jakoby mimochodem. Napětí a problém uměl Standa (jak jsme mu mohli říkat, aniž by jeho autorita jakkoliv utrpěla) bravurně a neproblematicky rozpustit. Asertivita v přímém přenosu s respektem k rozdílnému názoru a zachováním důstojnosti člověka. Byl také vášnivý tanečník a jeho neutuchající elán uměl strčit do kapsy i mnohem mladší ročníky.

Měl skromný přístup k životu (stál ve frontě nemocniční jídelny a vše s chutí snědl) a byl velice nezištný. Co věděl, hned dal dál, bez nároku na autorství. A vedle toho byl velmi náročný, precizní a systematický v třídění nových poznatků a hledání souvislostí a kontextů.

Byl to učitel jaksepatří a já jsem ráda, že velký kus mého odborného života (44 let) byl někde na blízku. Na blízku svým odborným učením a lidským přístupem. Cítím se celoživotně obohacena.

Z ničeho nedělal vědu, on sám byl věda.

Stando, s velkou úctou, díky.

Marie Pečená

Stanislav Kratochvíl, Milan Bouchal a Marie Pečená (archiv M. Pečené, rok 1997)