Shrnutí základních poznatků z průzkumu o psychoterapii v Česku provedené agenturou Kantar, červen 2022

Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) je největší profesní asociací v ČR sdružující více než 1200 psychoterapeutů a psychoterapeutek kvalifikovaných dle evropských standardů.

Jedním z cílů ČAP je zvyšování dostupnosti psychoterapie napříč různými obory, ve kterých je užitečná (kromě zdravotnictví zejména živnostenské praxe, sociální služby, školství aj.). Ve spolupráci s výzkumnou agenturou Kantar provedla ČAP průzkum, který zmapoval pohled lidí v Česku na psychoterapii. Základní otázky průzkumu byly: kolik procent populace již psychoterapii využilo, co o ní vědí a co jim případně ve využívání psychoterapeutických služeb brání.

Výzkum proběhl v červnu 2022 na reprezentativním vzorku české populace 1501 lidí. Následující článek shrnuje několik důležitých zjištění a postřehů  ohledně péče o duševní zdraví.

Třetina populace někdy uvažovala o vyhledání psychoterapeutické pomoci, ale nakonec služby využilo pouze 6,6%, tzn. každý pátý zájemce*zájemkyně.

Z průzkumu dále vyplývá, že v případě psychické nepohody je vyhledání odborné pomoci nakloněno 69 % populace. Jako překážku na cestě k psychoterapii uváděli respondenti a respondentky plné kapacity, špatný přístup terapeutů*ek, nedostatečné množství psychoterapeutů*ek, nekompetentnost, cenu terapie (a s tím související fakt, že málo psychoterapeutů pracuje s pojišťovnami), dlouhé termíny pro objednání, a také blíže neurčené obavy.

Potenciální zájemci*kyně o psychoterapii naráží na systémové problémy. V České republice neexistuje transparentní legislativa, která by vymezovala psychoterapii jako samostatný obor. To vede k následujícím potížím:

• Psychoterapii poskytuje množství nekvalifikovaných lidí.
  

• Odborná péče je pro občany drahá a tedy nedostupná, neboť je vykonávána často v živnostenských praxích a bez úhrad pojišťoven.
  

• Neexistuje centrální registr kvalifikovaných profesionálů, které by bylo možné zapojit v případě krize.
  

ČAP prosazuje legislativní ukotvení psychoterapie jako samostatného oboru a apeluje na stanovení jasných pravidel pro její poskytování. Ustanovení profese povede ke kvalitnějším službám asníží pravděpodobnost, že se klienti*ky setkají s neprofesionálním jednáním. Existence zákona také umožní klientům*kám bránit se v případě, že se s profesními pochybeními setkají.

Na plné kapacity často klienti*ky naráží ve zdravotnictví, kde mohou využívat psychoterapii na pojišťovnu. Psychoterapeutické služby je možné vyhledávat také v soukromém sektoru, kde je sice dostupná kapacita a krátké čekací lhůty, avšak naráží zde na velkou finanční náročnost. V praxi se jako efektivní cesta ke zvyšování dostupnosti psychoterapeutických služeb ukazuje hybridní financování péče ve formě klientských úhrad a následných příspěvků od pojišťoven. Tuto možnost nabízí aktuálně pouze dvě zdravotní pojišťovny a péče je časově i finančně omezená. I přesto, že tento systém umožnil více než deseti tisícům pojištěnců čerpat psychoterapetické služby, stále není vhodný pro nízkopříjmové skupiny, které nemají na úhradu ani části sezení.

Pouze 19 % populace se cítí dostatečně informováno o možnostech odborné pomoci. Přitom víme, že odbornou pomoc v případě potřeby vyhledají spíše lidé, kteří jsou dobře informováni.

Respondenti si jsou nejčastěji jistí nebo téměř jistí o náplni práce psychologů*žek a psychiatrů*psychiatriček. Poměrně vysoké přesvědčení o vlastní informovanosti panuje i ohledně odbornosti psychoterapeutů*ek. Naopak největší nejistota panuje ohledně služeb v oblasti klinické psychologie a koučování. Překvapivě se také ukazuje nízká informovanost populace o možnostech využívání služeb krizových center. 

Z hlediska informovanosti také potenciální klienti*ky v praxi naráží na to, že neví, kde pomoc hledat - chybí adresáře a přehledy kvalifikovaných odborníků a zařízení v jednotlivých regionech.

ČAP proto doporučuje zapojení státní sféry, médií, pojišťoven a dalších subjektů ve zvyšování informovanosti o tom, jaké služby existují a jakými způsoby mohou pomoci. ČAP například provozuje největší adresář dostupné kvalifikované psychoterpeutické péče v ČR dostupný na adrese www.czap.cz/adresar. 

40 % populace by se při hledání odborné pomoci v oblasti duševního zdraví obrátilo na praktického lékaře.

Praktičtí lékaři*lékařky mohou do další péče odkazovat a doporučovat, nicméně ve společnosti přetrvává předpoklad, že lidé pro využívání služeb v oblasti duševního zdraví potřebují žádanku. Tak tomu už v současné době u většiny pracovišť není.

V první fázi lidé obykle vyhledají psychologa či psychiatra, protože u těchto profesí více rozumí náplni jejich práce. Návštěva psychiatra na prvním místě však často zbytečně zatěžuje zdravotnický systém. Většinu problémů lze v raných fázích řešit formou psychoterapie a předejít jejich chronifikaci a následnému vývoji duševního onemocnění, které již psychiatrickou péči vyžaduje. ČAP doporučuje začít s péčí u psychologického poradenství a psychoterapie a v případě potřeby vyhledat psychiatrickou pomoc až posléze.

Využívání psychoterapeutické péče a další odborné péče o duševní zdraví brání mnoho faktorů. Mezi ty patří:

• nedostatečná dostupnost péče (z důvodu financí, kapacit),

• legislativní neukotvenost psychoterapie,

• nedostatečná informovanost lidí o jednotlivých profesích a o tom, kde a jak hledat vhodnou pomoc,

• obavy spojené s vyhledáním pomoci

• a další.

Za ČAP navrhujeme:

• usilovat o kvalitnější a dostupnější péči skrze legislativní úpravu oboru psychoterapie,

• pokračovat ve spolupráci soukromého sektoru s pojišťovnami a rozšiřovat ji,

• spolupracovat s médii, státním a neziskovým sektorem v oblasti informování o dostupné péči a vyvracení mýtů, které se k ní vážou.

Připravila Klára Vožechová ve spolupráci s Dominikou Čechovou