Návrh zákona vymezujícího podmínky úřední a chirurgické změny pohlaví (zákon, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) obsahuje ustanovení, podle něhož má osoba usilující o právní změnu pohlaví absolvovat odborné poradenství po dobu nejméně jednoho roku „za účelem odstranění pociťovaného nesouladu s tělesným pohlavím“.

Tato formulace je z hlediska psychoterapie a profesní etiky mimořádně problematická. Návrh zákona přímo a předem stanovuje, k jakému výsledku má odborné (psychoterapeutické) poradenství směřovat. Tím vstupuje do samotného obsahu odborné práce a posouvá ji od otevřené podpory klienta k naplňování cíle určeného zákonem. Takový postup je v rozporu se základními principy psychoterapeutické práce a přináší zásadní rizika pro klientelu i pro odborníky.

Riziko pro klientelu

Psychoterapie stojí na autonomii klientek a klientů, otevřené exploraci, bezpečném terapeutickém vztahu a individuálně formulovaných cílech (1). Pokud klient vnímá terapeuta jako součást posuzovacího či kontrolního systému, je tento bezpečný vztah zásadně narušen. Oslabuje se i terapeutická aliance, která patří mezi základní předpoklady účinné psychoterapeutické práce.

Klient se může obávat otevřeně mluvit o nejistotách, ambivalenci, strachu nebo pochybnostech, protože neví, jak budou jeho slova vyhodnocena. To může vést ke strategické komunikaci a zhoršit kvalitu odborného posouzení. Návrh navíc zavádí povinnost absolvovat psychoterapii nebo odborné poradenství i v případech, kdy taková péče nemusí být individuálně indikována.

Riziko pro odborníky

Návrh oslabuje profesní autonomii odborníků. Pokud právní úprava předepisuje směr a cíl terapeutického procesu, staví odborníka do podřízené role vůči tomuto cíli a nahrazuje individuální odborné posouzení normativním nařízením, který nevychází z individuálního kontraktu s klientem ani z odborného posouzení konkrétní situace. Vzniká tak právní a etické nejistota, které může vést k defenzivní praxi, odmítání klientely nebo formalizaci péče.

Česká asociace pro psychoterapii návrh zákona hodnotila z hlediska současné psychoterapie, psychoterapeutické etiky a profesní autonomie. Posuzovala, zda navrhované ustanovení o povinném odborném poradenství/terapii odpovídá základním principům psychoterapeutické práce.

Česká asociace pro psychoterapii rozumí tomu, že právní úprava může sledovat legitimní cíle, jako je informované rozhodování, odborné posouzení, diferenciální diagnostika, práce s psychickými komorbiditami nebo prevence unáhlených rozhodnutí. Tyto cíle však již dnes patří do standardní odborné praxe a lze je naplňovat způsobem, který respektuje autonomii klienta i profesní nezávislost odborníků.

Doporučujeme proto upravit formulaci návrhu zákona tak, aby odborná podpora byla vymezena jako dostupná, kvalifikovaná a respektující autonomii člověka. Neměla by být nastavena jako prostředek k dosažení předem určeného identitního výsledku, ale jako prostor pro odborné posouzení, informované rozhodování a bezpečnou práci s individuální situací klienta či klientky.

Za Českou asociaci pro psychoterapii
Mgr. Zdeněk Macek, předseda

(1) Etický kodex ČAP, 2023 dle Etického kodexu Evropské asociace pro psychoterapii (EAP,2002), Pravidla a doporučení pro profesi psychoterapeuta (EAP, 2017)