Pravidelně informujeme naší členskou základnu o dění v asociaci i v psychoterapeutické obci. Poslední várku zpráv najdete ve Zpravodaji. 

Praha, 1. září 2023. Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) a Unie psychologických asociací ČR (UPA ČR) startují odbornou veřejnou debatu o novém zákoně o psychologických a psychoterapeutických službách. Cílem je široký konsensus napříč odbornou obcí. Legislativní úprava, která zatím v Česku chybí, by přinesla přehlednost a vyšší dostupnost psychoterapie i psychologie, nižší náklady pro stát a transparentní prostředí pro odborníky v oboru.

„O legislativní zakotvení psychoterapie usilujeme již řadu let,“ říká Jiří Drahota, předseda České asociace pro psychoterapii. „Především pandemické roky ukázaly, jak důležitá je psychoterapeutická pomoc v péči o duševní zdraví. Na konkrétním textu zákona jsme spolu s odborníky z řad psychologů pracovali dlouho a intenzivně. Nyní již máme v ruce konkrétní text zákona a těším se na odbornou diskusi, po jejímž ukončení se pokusíme tento návrh dostat do Parlamentu a do legislativního procesu.“

„Vytvoření a prosazení zákona o psychologických službách je naším dlouhodobým záměrem. V průběhu pandemie jsme navázali spolupráci s ČAP a zjistili jsme, že máme podobné cíle i smýšlení, a proto jsme spojili síly. Obě profese mají mnoho společného. Mnozí psychologové jsou zároveň psychoterapeuty. Společný zákon a komoru sdružující psychology a psychoterapeuty vnímám jako dobrou cestu k rozvoji a udržování kvalitních a dostupných psychologických a psychoterapeutických služeb v Česku,“ říká Michal Walter, předseda Unie psychologických asociací ČR.

Zákonná úprava je prostředkem, který jako jediný může plně ošetřit klíčové podmínky a požadavky pro kvalitní výkon psychoterapeutické a psychologické profese. Jedná se především o etické standardy, celoživotní vzdělávání, povinnost mlčenlivosti a další aspekty, které slouží zejména k ochraně veřejnosti.

V Česku je poskytování psychoterapie mimo zdravotnictví nedostatečně upraveno, přitom více než polovina psychoterapeutů a psychoterapeutek působí v jiných sektorech, například ve školství, v sociálních službách, ústavní péči či soukromé sféře. To má za následek nepřehlednost a nedostupnost odborné péče a také potenciální navyšování zdravotnických výdajů na řešení zanedbaných obtíží.

Stejně tak psychologové a psycholožky poskytují své služby v různých resortech a oblastech veřejné i soukromé sféry. Neúplná a roztříštěná legislativa týkající se obou oborů vede k nejednotným standardům a kvalitě poskytování služeb. Nadto neexistuje účinná ochrana proti nekvalifikovaným osobám, které poskytují služby snadno zaměnitelné se službami psychologickými a psychoterapeutickými. Výsledkem je především současná nízká ochrana klientů, mnohdy se nacházejících v tíživé životní situaci a zvýšeně zranitelných.

Věříme, že náš záměr, který tuto neuspokojivou situaci řeší, najde podporu nejen napříč odbornou veřejností, ale i společností jako takovou. Více informací k navrhovanému zákonu a komoře na: www.komorapap.cz, kde je k náhledu i návrh znění textu zákona a důvodové zprávy.

Kontakt pro média: Andrea Brožová, brozova.andrea@gmail.com, 721 150 737

Česká asociace pro psychoterapii z. s. (ČAP)

Asociace vznikla v roce 2001 jako profesní organizace sdružující psychoterapeuty*ky ze všech oblastí, kde se psychoterapie aplikuje. Cílem ČAP je pak vytvořit takové legislativní podmínky, ve kterých je psychoterapie jednoznačně definována a její příjemci a poskytovatelé mohou tak transparentně tyto služby užívat a poskytovat. K dnešnímu dni má asociace 1200 řádných či kandidátních členů*ek, což z ní dělá největší profesní organizaci sdružující psychoterapeuty*ky v ČR. Více na www.czap.cz

​Unie psychologických asociací ČR, z. s. (UPA ČR)

Unie psychologických asociací České republiky, z.s. (UPA ČR) byla založena v roce 1995 jako zájmové sdružení právnických osob – psychologických asociací. Její hlavní prioritou je oblast legislativy, zejména prosazení zákona o psychologické činnosti a psychologické komoře. V současnosti sdružuje UPA ČR 8 různých psychologických asociací se stovkami psychologů*žek. Více na: www.upacr.cz

Autorka: Monika Ulrichová, Ph.D.

Hérakleitos tvrdí, že "vše plyne a nic nezůstává". Připomíná, že "nikdo nevstoupí dvakrát do téže řeky", čímž vysvětluje nejen to, že voda v řece teče, ale i to, že lidé se mění od jednoho okamžiku k druhému.

Naše existence je vždy přítomná, iniciuje a zahrnuje celou naši biologickou a sociální historii. Současně, a přestože existence zahrnuje minulost, je předvídána a směřuje k budoucnosti. Budoucnosti, v níž se lidské bytosti nejen pohybují, ale díky své vrozené svobodě i tvoří.

Přítomnost, budoucnost a minulost se odehrávají v neustálém proudu. Hérakleitos dále tvrdí, že právě v kruhu splývá počátek a konec a že každá lidská bytost dostává možnost poznat sama sebe.

Třetí světový kongres existenciální terapie, který se konal v květnu 2023 v Aténách, nabídl příležitost zabývat se tady a teď a zároveň přijmout naše kořeny a budovat vizi směrem do budoucnosti. Účastníci zkoumali otázky související se samotným životem a existencí každého z nás, a to v živém athénském kontextu zasazeném do hlubokých historických kořenů, které stály u zrodu naší západní civilizace.

K tématům se přistupovalo různými způsoby. Proběhly hlavní přednášky, individuální prezentace, kulaté stoly, debaty, workshopy a posterové prezentace, které účastníkům poskytli příležitost podělit se o své zkušenosti, znalosti a multikulturní moudrost s kolegy ze všech koutů světa.

Celosvětového kongresu existenciální terapie se účastnilo okolo 400 přihlášených.

Účastníci měli také možnost zážitkově rozpracovat existenciální témata, jimiž se konference zabývala.

Hlavními řečníky konference byli:

Emmy van Deurzen
Professor
Principal NSPC, Existential Academy
London, United Kingdom

Alfried Längle 
Professor, Psychotherapist, Physician, Clinical Psychologist | Honorary President of the International Society of Logotherapy and Existential Analysis (GLE-I)
Vienna, Austria

Kirk Schneider 
Licensed Psychologist
Council of Representatives, APA (Humanistic Psychology) | Adjunct Faculty, Saybrook University and Teachers College, Columbia University | President of the Existential-Humanistic Institute
San Francisco, USA

Ernesto Spinelli 
Professor
Ernesto Spinelli and Associates
London, United Kingdom

A další.

Kongres byl neuvěřitelným zážitkem, setkání s tolika kolegy z celého světa, kteří se věnují existenciální terapii, v místě, které nabízí jedinečný rámec podbarvený vlivem historie a živoucí a apokalyptickou athénskou současností, bylo opravdu existenciální, plné života a dech beroucí…

Sama jsem měla dvě přednášky na téma umírání a smrti a přesto, že jde o těžké a hluboké téma, připadalo mi, že zde jsme byli stále na straně života…

Jednalo se o 3. mezinárodní celosvětový kongres po Londýně (2015), Buenos Aires (2019) a nyní Athény (2023).

Doufám, že se máme na co těšit opět za 3 roky, tentokrát v USA

Monika Ulrichová, Ph.D.

Vyučuje na LFHK Hradec, teologické fakultě UK Praha, pracuje jako psychoterapeutka v soukromé praxi a doprovází umírající a jejich rodiny

V novém zpravodaji najdete shrnutí dění v ČAP za poslední týdny.

Českou psychoterapii v posledních dnech opustily dvě významné postavy, Darja Kocábová a Zdeněk Rieger.

Usilujme o to být pro své klienty a kolegy stejnou inspirací, jako byli oni.

Výbor České asociace pro psychoterapii je za jejich životní odkaz ocenil svým nejvyšším uznáním.

Drahokam české psychoterapie.

DeePsy má aktuálně více než 600 registrovaných uživatelů a obsahuje data o více než 5,5 tis. terapiích (z nich cca 75% probíhalo v rámci programu zvýšení dostupnosti psychosociální podpory). Mj. právě na základě výsledků získaných z těchto dat pak VZP schvaluje pokračování svého podpůrného programu.

Téměř čtvrtina uživatelů aktivně využívá aplikaci nejen v rámci spolupráce se zdravotními pojišťovnami, ale i jako nástroj zpětné vazby pro svou vlastní praxi. Stávajícím rekordmanem je terapeutka či terapeut s více než 100 evidovanými terapiemi, které zahrnují data z více než 600 sezení!

DeePsy nabízí sadu dotazníků umožňujících (i) skrínink nejběžnější psychopatologie, (ii) sledování vývoje klientových potíží, (iii) zpětnou vazbu klienta na sezení a (iv) zjišťování klientových preferencí ve vztahu ke způsobu vedení terapie.

Cílem týmu vyvíjejícího DeePsy však není pouze vytvoření technického řešení. Bylo by naivní předpokládat, že samotné zadávání dotazníků nějak zkvalitní práci terapeuta. Nástroje pro získávání zpětné vazby, jakým je DeePsy, se stávají účinnými pouze v rukou terapeutů, kteří jsou motivováni je používat a kteří je systematicky implementují do své praxe. 

Grafy mohou poukázat na momenty, kdy se spolupráce nevyvíjí optimálně, a pomáhá terapeutům reflektovat jejich „slepé skvrny“ a slabá místa. Práci se zpětnou vazbou je však potřeba trénovat stejně jako jakoukoli jinou dovednost. Za tímto účelem tým DeePsy pořádá semináře a nově na Masarykově univerzitě otevírá i třídenní kurz Deliberativní praxe v rámci celoživotního vzdělávání. Jeho první běh je již sice zaplněný, ale další budou následovat.

Pro ČAP připravil Tomáš Řiháček

Dobrý den,

často stojíme -jako vedení naší asociace - před otázkou máme-li se vyjadřovat k veřejným událostem.

K válce na Ukrajině, k události v Teplárně na Slovensku, k demonstracím na Václaváku. Nemáme v tom jasno. Budoucnost ukáže, zda-li profese psychoterapie se bude umět vyjadřovat srozumitelně a smysluplně k celospolečenským dějům.

Chceme tedy na tyto události reagovat tak, jak umíme.
Cyklem on line přednášek s pracovním názvem  O nenávisti k lidem s klidem. Chceme přizvat neurovědce, teology, vývojové biology, novináře, pracovníky humanitárních misí, aby s námi spolusdíleli své zkušenosti a myšlenky o dějích, které sice známe dobře z našich pracoven, z individálních nebo vztahových příběhů, které máme uchopené v různých konceptech, ale které se nyní zřetelně  rozlévají do obecních kašen a do povětří.

Chceme rozšířit naše psychoterapeutické přemýšlení o pohled za hranice konceptů psychopatologie jednotlivce, ve kterém běžně uvažujeme.

Ve známém formátu on line setkání. 50 minut přednáška, 30 minut rozhovory v menších skupinách, 30 minut posbírání myšlenek. Jednou za měsíc. V rámci projektu Obecní kašna 2023.

S některými přednášejícími již jednáme. Máte-li nějaké zajímavé tipy, ať už je znáte osobně nebo si myslíte, že by měli co říci k tomuto tématu, dejte jim/nám vědět.

Inspirací k tomuto tématu je přemýšlení budiž kniha Roberta Sapolskeho Chování - Biologie člověka v dobrém i ve zlém. Do mě osobně velmi intenzivně šťouchnul podcast studia N z Teplárně.  

Taková jest naše reakce na Tepláreň a jiné děje.

Srdečně

Jirka Drahota, ČAP

Česká asociace pro psychoterapii se stala odborným garantem Karlínského dne pro duševní zdraví.

Akce se uskutečnila 10. září 2022 a navštívily jí stovky účastníků, kteří se zajímají o duševní zdraví. 

Stánek ČAP materiálně podpořilo Nakladatelství Portál, které na akci věnovalo časopisy Psychologie Dnes.

Děkujeme všem návštěvníkům, partnerům i dobrovolnicím z řad členek ČAP a těšíme se na další ročník!

P.S. V příloze si můžete stáhnout letáček o ČAP, který jsme pro návštěvníky připravili.
Hodí se do každé kanceláře, ordinace, sdílené kuchyňky kavárny - prostě kamkoliv, kde se lidé potřebují dozvědět o službách našich členů a členek.

Letáček: pomáháme v dobách krize.pdf

Podle stávající legislativy může psychoterapii v Česku poskytovat klinický psycholog nebo psychiatr s patřičným psychoterapeutickým vzděláním. Zahraniční trendy však dávají prostor i lidem s akademickým vzděláním v příbuzných oborech. Dočkáme se toho i u nás?

https://wave.rozhlas.cz/psychoterapie-v-cesku-je-dostupna-ne-kazdy-si-ji-ale-muze-dovolit-pomoci-umi-8823314

Definice problému

V České republice působí odhadem asi 10 000 psychologů, z toho asi 10 % v rámci rezortu zdravotnictví a 90 % mimo něj, a zhruba 2 400 psychoterapeutů, z toho asi polovina v rámci rezortu zdravotnictví a zhruba polovina mimo něj.

Nutno dodat, že tyto profesní skupiny se vzájemně prolínají (např. mnozí psychologové poskytují, mají-li k tomu kvalifikaci, také psychoterapii; někteří psychologové a psychoterapeuti působící ve zdravotnictví vykonávají navíc také svou soukromou praxi). Psychologové a psychoterapeuti poskytují své služby obvykle v rámci pracovního či obdobného poměru nebo na základě živnostenského oprávnění.

Psychologické a psychoterapeutické služby jsou poskytovány v mnoha rezortech a oblastech státní i soukromé sféry – např. zdravotnictví, sociální služby, školství a akademická sféra, doprava, ozbrojené a bezpečnostní sbory, soudně znalecká činnost, služby poskytované v soukromé sféře. Psychologové  a psychoterapeuti působící ve zdravotnictví i mimo něj se významnou měrou podílejí na péči o duševní zdraví, vč. prevence rozvoje závažných psychických obtíží. Vykonávají při tom rozmanité a vysoce odborné činnosti, které mohou mít závažné dopady na život jednotlivců i společnosti jako takové. To klade na tyto profese vysoké nároky, vč. nároků na dodržování základních standardů v oblasti kvalifikace, postupů a etiky. Tyto standardy však mnohdy chybí, jsou neúplné nebo nevymahatelné.

Stávající právní úprava poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb je roztříštěná, různorodá a neúplná. Některé oblasti vztahů reguluje částečně, některé vůbec. Dílčí úpravy se zpravidla týkají výčtu činností a požadované kvalifikace pro vykonávání psychologické specializace (např. psycholog ve zdravotnictví, školní psycholog, psycholog poskytující služby na základě živnostenského zákona). Někdy je požadavek na minimální kvalifikaci zcela nedostačující – např. pro výkon vázané živnosti Psychologické poradenství a diagnostika postačuje bakalářský stupeň ve studijním oboru psychologie, kvalifikaci lze dokonce zcela nahradit „garancí“ odpovědného zástupce.  A někde regulace kvalifikace zcela chybí (např. psychoterapie mimo zdravotnictví, firemní psychologové vykonávající činnosti v zaměstnaneckém poměru, bezpečnostní sbory – zde je obvykle kvalifikace upravena alespoň vnitřními předpisy). V některých případech jsou upraveny dílčí podmínky a postupy poskytování služeb, zpravidla jde o postup při provádění psychologických vyšetření za účelem zjišťování osobnostní způsobilosti k výkonu některých povolání či činností (např. osobnostní způsobilost příslušníků bezpečnostních sborů, osobnostní způsobilost pedagogických pracovníků, dopravně psychologická vyšetření). Kromě několika málo rezortů a oblastí působení psychologů  a psychoterapeutů (např. zdravotnictví) nejsou upraveny další podmínky poskytování těchto služeb, např. prohlubování a udržování kvalifikace, nakládání s psychologickou dokumentací, mlčenlivost  a poskytování informací či ochrana psychologických metod a postupů.

Vzhledem k působení psychologů a psychoterapeutů napříč různými rezorty a oblastmi a absenci společné právní úpravy, která by upravovala základní standardy poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb, neexistuje také žádná zastřešující instituce nebo organizace, která by je sjednocovala a podporovala jejich spolupráci, dohlížela na kvalitu poskytovaných služeb, poskytovala metodické vedení a zastávala zájmy těchto profesionálů a jejich klientů.

K čemu stávající stav vede v praxi?

• K poskytování služeb osobami s nedostatečnou kvalifikací nebo bez ní.
• K obtížné orientaci klientů v psychologických a psychoterapeutických službách a potřebné kvalifikaci jejich poskytovatelů a v důsledku toho ke zvýšenému riziku využívání nekvalitních služeb, vč. služeb, které jsou s psychologickými či psychoterapeutickými službami zaměnitelné.
• K nejednotnosti v postupech psychologů a psychoterapeutů, kteří mnohdy sami nevědí, jak postupovat, např. v oblasti nakládání s psychologickou dokumentací, poskytování informací apod. – a to nejen z důvodu roztříštěné, nepřehledné nebo neúplné právní úpravy, ale také např. v důsledku rozporů s „nezávaznými“ etickými standardy profese.
• K různorodým podmínkám pro poskytovatele stejných služeb, jak se např. ukázalo v průběhu pandemie Covid-19, kdy psychologům a psychoterapeutům vykonávajícím činnosti v rámci živnosti bylo poskytování služeb opakovaně zakázáno, zatímco v jiných oblastech (např. zdravotnictví, bezpečnostní sbory aj.) byly tyto služby nadále poskytovány bez větších omezení.
• K nízké ochraně profese.
• K velmi limitované postižitelnosti poskytovatelů služeb a omezené možnosti klientů domoci se pomoci.

To vše pak vede především k nízké ochraně klientů a zvýšenému riziku jejich poškození.

Cíl návrhu zákona

Navrhovaným zákonem bude upravena oblast vztahů subjektů při poskytování psychologických  a psychoterapeutických služeb (tj. profesionálů, kteří poskytují služby, a adresátů těchto služeb), která zvlášť dosud není v právním řádu upravena. Návrh zákona počítá s ustavením profesí psycholog a psychoterapeut coby svobodných povolání obdobně, jako je to u jiných povolání s významným dopadem na život občanů ČR – například advokáti, architekti, lékaři, farmaceuti a další profese.

Základní body regulace

• Požadavek na minimální kvalifikaci psychologa a psychoterapeuta a ochrana titulů obou profesí.
• Vymezení psychologických a psychoterapeutických služeb a jejich poskytovatelů.
• Zakotvení základních standardů poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb, vč. etických standardů a prohlubování a udržování kvalifikace.
• Regulace dalších podmínek poskytování služeb – mlčenlivost a poskytování informací, ochrana psychodiagnostických metod a nakládání s psychologickou dokumentací.
• Komora – profesní samospráva (psychologická a psychoterapeutická komora), její orgány a fungování, samostatné sekce pro obě profese a další členění dle specializací, činnosti (vč. akreditačních řízení), kárné řízení, vedení seznamu poskytovatelů služeb (psychologů, psychoterapeutů a FO/PO poskytujících tyto služby jejich prostřednictvím), působnost komory.
• Přestupky a sankce – zejm. poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb nebo služeb s nimi zaměnitelnými osobami nesplňujícími kvalifikační a další podmínky dle tohoto zákona.

Přepokládané přínosy regulace

• Zvýšení kvality a dostupnosti psychologických a psychoterapeutických služeb.
• Zvýšení ochrany klientů, vč. usnadnění jejich orientace v těchto službách a jejich poskytovatelích a zefektivnění možnosti dovolat se pomoci a nápravy v případě pochybení odborníka nebo nekvalifikované osoby.
• Zvýšení ochrany a prestiže obou profesí.

Principy a pojetí návrhu zákona

1. Obecnost a přehlednost: Obecná úprava týkající se všech psychologů a psychoterapeutů – tj. zákonná úprava by měla být co nejobecnější a přehledná; konkrétnosti, které není nutné upravit zákonem, by řešily komory, případně upravovaly prováděcí předpisy.
2. Respektování již existující legislativy vztahující se k jednotlivým specializacím: Stávající právní úprava, resp. jednotlivé předpisy vztahující se k psychologickým či psychoterapeutickým službám, se týkají jednotlivých specializací (např. činnost psychologů a poskytování psychoterapie ve zdravotnictví, psychologické služby v bezpečnostních sborech, činnost akreditovaných dopravních psychologů); zákon by neměl být v rozporu s touto stávající legislativou, bude ji však sjednocovat a doplňovat v bodech, kde regulace chybí – zejména zakotvení základních standardů poskytování těchto služeb, které jsou společné pro tyto profese napříč jednotlivými oblastmi a specializacemi.
3. Směřování ke sjednocování a podpoře spolupráce psychologů a psychoterapeutů napříč všemi oblastmi a rezorty.